2.3.3. Čočka jedlá (Lens culinaris)
Obr. 54 Čočka
Původ, rozšíření a využití
Čočka je z hlediska potravinářského využití nejžádanější luskovinou.
Požaduje se jemná chuť, tenká slupka, dobrá vařivost a stejnobarevnost.
Také čočková sláma je jednou z nejhodnotnějších. Poměrně velké plochy
pěstování čočky jsou v okolí Středozemního moře (Španělsko, Maroko,
Alžír aj.), dále v Indii, Pákistánu, Chile a Etiopii. Podle Vavilova
pochází drobnozrnná čočka z jihozápadní Asie a velkozrnné formy z okolí
Středozemního moře, odkud se postupně rozšířila i do Evropy.
Botanická charakteristika
Obr. 55 Čočka - semeno
Čočka jedlá je jednoletá rostlina, která se seje na jaře v čisté
kultuře. Dosahuje výšky 0,2-0,6 m. Stonek je mírně poléhavý,
čtyřhranný, rýhovaný. V dolní části se rostlina velmi výrazně větví. Až
šestijařmé listy se skládají z podlouhle oválných až čárkovitých lístků
s jednoduchými úponky. Soukvětí je tvořeno dvěma až čtyřmi květy. Květy
jsou bílé nebo jasně fialové barvy s bílou stříškou. Semena (obr
55-cocka semeno) jsou jednobarevná (tmavomodrá, žlutohnědá, olivově
zelená nebo černá) nebo s kresbou. Velikost semen je v průměru 2-9 mm.
Lusk (obr 56-čočka rostlina) je zploštělý kosočtvercový a obsahuje 1-2
semena, která se svým tvarem podobají disku. Podle velikosti semen se
dělí na velkozrnné s průměrem semen 5-8 mm a drobnozrnné (2-5 mm).
Čočka je samosprašná se sklonem k cizosprášení.
Obr. 56 Čočka - rostlina
Požadavky na prostředí
Jedná se o rostlinu dlouhého dne. Semena klíčí při minimální teplotě
4-5 °C. Počáteční růst rostlin je pomalý a také s ohledem na habitus
rostliny i k zapojování porostu dochází poměrně pozdě. V porovnání s
jinými luskovinami je rostlina náročná na teplo, zejména na konci
vegetace.
Čočka preferuje půdy lehčí, písčitohlinité, hlinitopísčité a dobře
propustné. Také dobrá zásobenost půdy vápníkem je velmi důležitá.
Obecně jsou drobnosemenné čočky na prostředí přizpůsobivější.
Agrotechnika čočky jedlé
Čočka nepatří mezi rostliny náročné na předplodinu, pokud tato výrazně
nezapleveluje pozemek. Z hnojiv jsou nejdůležitější draslík a fosfor.
Hnojení dusíkem na jaře nebo přihnojování není potřebné.
Výsev se provádí v době výsevu jarního ječmene. Sejeme do řádků
širokých 0,15-0,25 m do hloubky 30-40 mm. Počet klíčivých semen u
drobnozrnné čočky se pohybuje mezi 2,5-3 mil. na hektar. U velkozrnných
je to asi 2 miliony. Během vegetace se rozrušuje půdní škraloup a
regulují plevele. Důležité je odstranění plevelných vikví v době
kvetení.
Sklizeň se obvykle provádí u čočky dělená. Zahajuje se po zežloutnutí
dolních lusků a listů. Přímý sběr se provádí po zežloutnutí i horních
lusků. Důležité je vystihnout dobu, kdy nepukají struky dolní a
předejít tak sklizňovým ztrátám. Po vymlácení se semena přečistí a
případně dosuší. Potravinářská čočka se ještě třídí dle vařivosti a
průměru semen.