Vlákno

V podmínkách České republiky je pro získávání rostlinného vlákna vhodný pouze len přadný, eventuelně konopí. Dříve se okrajově využívali také kopřivy a orobinec.
 Až do strojního zpracování bavlníku byl len nejdůležitější přadnou plodinou vůbec. V Evropě se přadný len pěstuje především v Belgii, Holandsku a Francii. Ve střední Evropě jeho pěstování během minulých třech desetiletí téměř zaniklo. Zájem o přírodní produkty oživil možnost jeho znovuzavádění. Současný podíl lnu na textilním trhu činí asi 0,5 %. Kromě tradičního využití lněného vlákna pro výrobu bílého zboží (utěrky, prostěradla) lze z dlouhého kvalitního vlákna vyrábět textilie pro odívání a upomínkové předměty a z méně kvalitních vláken pytle, lana, dratve, nitě,  textilní tapety, čalounická plniva, speciální papír pro výrobu bankovek, cigaretový papír ap. Z pazdeří se vyrábí pazderodesky.

Nově se zkouší využití lněných vláken (zvláště krátkých vláken) ve stavebním průmyslu (stavební hmoty, izolační desky, cemento-vláknité desky, vlákna jako armovací prostředek, suchá maltovinová směs pro strojní omítání, pokrývací materiál, izolanty, spárovací tmely a sádra) i v dalších průmyslových odvětvích (lisované součástky - dveřní výplně u automobilů), obklady, papír - pytle na organický odpad pro rodinné domky, netkané textilie a filtrovací materiál, vázací motouzy aj.

Zájem o lněné vlákno se vysvětluje snahou o nalezení vhodné náhrady za vlákna azbestová, skelná a syntetická.

Především v oblastech, kde dochází k oděru vláken, kontaktu vláken s vysokou teplotou nebo přímému kontaktu s půdou, jsou ve stále větší míře využívány výhody přírodních vláken. Lněná vlákna vykazují na základě své morfologie a chemického složení určité výhody, které jsou experimentálně potvrzeny. Tak je například v případě otěruvzdornosti (v brzdových a spojkových obloženích) upozorňováno na zdravotní závadnost azbestu, vysokou tepelnou vodivost kovových vláken a roztékavost vláken plastových (při vysokých teplotách), zatímco vlákna lněná všem těmto kritériím víceméně vyhovují. V oblasti geotextilií a rovněž při výrobě fasádových desek (náhrada azbestu a minerálních vláken) jsou patrné výhody lnu.

Méně hodnotná vlákna byla dokonale využita teprve jejich zpracováním v netkaných textiliích. Byly realizovány první velké zakázky pro automobilový průmysl, kde jsou lněná vlákna použita k výrobě vnitřní výbavy automobilů. Různorodé jsou možnosti uplatnění netkaných textilií z lněných vláken.

Konopí se pěstuje podobně jako len pro lýková vlákna. Produkce vlákna je průměrná 1,4 t.ha-1, dobré výnosy jsou kolem 2,5 t.ha-1 a špičkové výnosy dosahují až 5 t.ha-1. Výnos semene se pohybuje kolem 1 t.ha-1.

Konopí bylo přirozenou a oblíbenou textilií po celá staletí. Textilie jsou pevné, trvanlivé a odolné vůči vlhku a hnilobě, avšak drahé, protože v současné době je na jejich produkci potřebná dovezená surovina. Zhotovují se z něho lodní lana, provazy, plachty, rybářské sítě, motouzy, povřísla, hadice, pytle, kordy do pneumatik a tkaniny pro výrobu oděvů aj. Krátké vlákno, tzv. koudel, slouží k výrobě hrubého plátna a motouzů, je vhodné jako čalounický materiál, na těsnění vodovodů apod.

Odpadu při výrobě vlákna (pazdeří) lze použít k výrobě stavebních izolačních desek, furfurolu a celulózy; dosud se pazdeří používalo jako paliva v tírnách. Popel z pazdeří a odpadní voda při máčení stonků jsou vhodné k hnojení.

Chemické vlastnosti vláken konopí

Vlastnost

Primární vlákno

Sekundární vlákno

Pazdeří

Celulóza (%)

60 - 72

-

34 - 41

Hemicelulóza (%)

11 - 19

-

31 - 37

Lignin (%)

2,3 - 4,7

-

19 - 21

Délka vlákna (mm)

20

2

0,26 - 0,57

Tloušťka vlákna (mikro mm)

16 - 67

17

14 - 27

Zdroj: Hanf, s. 42

Konopná vlákna lze utkat jak na hrubé a drsné vlákno (pytlovina, batožina), tak i na jemnou košilovinu (spodní prádlo, kapesníky). Až 4,5 metrů dlouhá a pružná konopná vlákna (bavlněná jen 2 cm) jsou údajně až osminásobně pevnější v tahu a čtyřnásobně trvanlivější ve srovnání s bavlnou. Mají přirozený lesk a jsou teplejší a více vstřebávající (díky čemuž se i dobře barví). Jsou tak vhodné pro výrobu ručníků, plen a oblečení pro kojence. Z konopných tkanin se vyrábí i obuv. Konopné vlákno je přidáváno do směsí s dalšími tkaninami (s bavlnou, hedvábím, lnem) a vyrábí se z něj různé průmyslové textilie a oděvy. Konopné textilie lze prát v automatických pračkách a sušit v sušičkách.

Konopné vlákno využitelné v textilním průmyslu představuje jen něco více než 20 % z hmotnosti konopného stonku. Vlákno konopí vykazuje vysokou pevnost v tahu, zadrží až 95 % UV záření, má antistatické účinky a vysokou odolnost vůči teplu (při 370 ºC dochází ke změně barvy a nad 1000 ºC uhelnatí), obsah kyslíku v konopném vláknu nedovoluje tvorbu anaerobních bakterií, absence bílkovin v konopném vláknu přirozeně chrání před napadením moly, je odolné proti vlivům atmosférické vlhkosti.

VÚB a. s. Ústí nad Orlicí se již delší dobu zabývá uplatnění bavlnářské technologie při zpracování lněných a konopných vláken. Podmínkou k tomu, aby bylo možné bavlnářskou technologii na konopí použít, je existence konopného vlákna získaného tzv. kotonizací, tj. procesem, který sestává z máčení a mechanického zpracování bez předchozího máčení, nebo kombinací chemicko – mechanického působení. V ČR nejsou v současné době kapacity na takovouto přípravu vlákna ze stonku. Z tohoto důvodu se pracuje s dovezeným kotonizovaným vláknem z Číny a Polska. I toto dovezené vlákno má ještě daleko k parametrům bavlny s níž se prakticky shoduje jen v délce. Nejproblematičtější je jemnost vláken a také znečištění surovin. Dostupná kvalita konopného vlákna umožňuje vypřádat především směsové příze s konopím, kde další komponentou je bavlna, VSs, PESs, len, eventuelně trojkomponentní příze.

V Polsku byla projektována kolekce konopných oděvů „GANGIN“, která má svůj originální ráz, představuje džínové oblečení a je nabídkou pro ty, kteří si váží přírodních materiálů.

Při zušlechťování konopných textilií je nutno zvýšenou pozornost věnovat základní surovině výrobku a protože se většinou konopná vlákna směsují, tak i složení směsi. Barva a druh suroviny a směsi je určujícím faktorem pro stanovení optimálního pracovního postupu předúpravy a zvláště počtu bělících stupňů. Je možno použít běžné postupy využívané i pro len. Koncentrace používaných chemikálií a TTP je však nutno přizpůsobit.

K bělení konopí a jeho směsí je  z ekologického hlediska a z hlediska minimálního poškození materiálu, možno doporučit peroxid vodíku a práci v mírně alkalickém, pufrovaném prostředí. Vzhledem k obvykle vysokému obsahu železa v konopí je však před vlastním peroxidovým bělením nutno zařadit razantní demineralizaci.

Pro barvení konopných vláken jsou použitelná prakticky všechna barviva vybarvující obecně celulózové vlákenné materiály, tedy barviva substantivní, reaktivní, sirná, kypová, indigosolová a nerozpustná azobarviva vyvíjená na vlákně.

Pro nesráživou a nemačkavou úpravu lze použít klasické technologické postupy např. s nízkoformaldehydovými přípravky. Výsledky jsou však horší než na bavlně.

Konopné materiály mají sklon k žmolkování. Protižmolková úprava spočívá v důkladném opálení, případně v chemické úpravě vhodnými pryskyřičnými produkty. Žmolkovitst zlepšuje i čpavkování, které navíc zlepšuje rozměrovou stabilitu.

Omakové úpravy spočívají v aplikaci měkčících nebo tužících přípravků. Pro měkčení se osvědčují zvláště silikonové mikroemulzní přípravky. Efekt doporučujeme předem ověřit.

Alternativní mechanickou technologií úprav povrchu a omaku, proti dosud nejrozšířenějšímu tamblování v provazci, jsou nové postupy pracující v plné šíři. Lze s nimi dosáhnout do jisté míry lepších výsledků a velmi zajímavých koloristických efektů u směsí.

Permanentní nehořlavá úprava poskytuje dobré výsledky. Aplikuje se běžným postupem jako u bavlny. Průzkum hydrofobní úpravy prokázal nemožnost dosažení hydrofobity na úrovni bavlny.

Lze konstatovat, že materiály ze směsí konopí/bavlna se při úpravách projevují přibližně stejně jako u čisté bavlny. Optimální výsledek na konkrétním materiálu je však nutno laboratorně připravit.

Vlákna se v 15. a 17. století vyráběla také ze stonků kopřiv (odtud i německý název kopřiva konopná - Hanfnessel). Kopřivy se k tomuto účelu dokonce i  pěstovaly a pevná a velice trvanlivá tkanina se jmenovala kopřivovina. Za 1. světové války se tato technologie opět obnovila - armády používaly uniformy nazývané kopřiváky. Vlákna kopřivy po zpracování připomínají len - jsou velmi jemná, téměř bílá, dobře se barví a dobře sají vodu.

Ačkoli měla látka utkaná z žahavých kopřiv velmi dobré izolační vlastnosti, (V létě chladí a v zimě lépe hřejí) dokázala ukrutně škrábat. Obchodník s látkami Heinrich Kranz z Lüchowa ve Wendlandu  získal patent na technologii zpracování kopřiv, poskytující měkký, neškrábavý produkt. První pánské košile a ložní prádlo z tohoto materiálu se objevily na trhu již v polovině loňského roku. Během několika let se předpokládá rozšíření kopřivových plantáží na výměru asi 1000 ha s produkcí 9000 t, což by mělo po zpracování poskytnout 2,7 mil. metrů tkaniny.

Na trhu se mají co nevidět objevit džíny vyrobené z kopřivových vláken. Speciální plantáže kopřiv, se nacházejí v údolí Rýna v Německu. Utkaná látka se barví na sytě modrý odstín borytem  barvířským.

Další informace:

http://www.stoffkontor-ag.de/

postup pro pěstování a zpracování kopřiv na vlákna

Zpracovatelé

Len

Královehradecký

Texlen Linen, a.s.

Horská 52

541 29 Trutnov

Lněné vlákno

Tírna lnu, přádelna, vochlovna, bělidlo,tkalcovna a úpravna lnu.

Len

Moravskoslezský

Agropodnik dvorce, a.s.

Olomoucká 369

79 368 Dvorce u Bruntálu

Tel.: 554 745 006

Lněné vlákno

Zpracování lnu na tírenské vlákno a koudel

Len

Moravskoslezský

Lenas, a.s.

Malá Šťáhle 26

79 501 Rýmařov, okr. Bruntál

Tel.: 554 286 055

-

Lněné vlákno

Zpracování lnu - tírna

Len

Vysočina

Jiří Kopic -Sázavolen

Leština 90

58 286 Leština u Světlé

Tel.: 569 730 305

-

Lněné vlákno, koudel, pazdeří

Zpracování lnu

Len, Konopí

Moravskoslezský

Moravolen Bruntál, s.r.o.

Dr. E. Beneše 67

 792 01 Bruntál
Tel: ++/420 554 711951

www.moravolen.cz

Lněné vlákno

Přádelna, tírna a vochlovna lnu.

Len, Konopí

Olomoucký

VÚLV spol. s.r.o.

Uničovská 46

78701 Šumperk

Tel.: +420-583-214551

http://www.vulv.cz/

Lněné vlákno

Zpracování přírodních materiálů - len a konopí

Len, konopí

Vysočina


Lenka Kácov s.r.o.

Na rybníčku 1314

396 01 Humpolec

Lněné vlákno

Tírna konopí,zpracování technického lnu a konopí

Ekonomika

http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=13977

kvóty pro len a konopí v ČR plavících se po Volze.