Sléz přeslenitý (krmný) Malva verticillata L.

Sléz krmný je vysoce vzrůstná plodina. Patří mezi jednoleté rostliny, ale protože při plném dozrání se část semen vydrolí, stává se často, že se v následujícím roce vytvoří opět dostatečně zapojený porost a tímto samovýsevem se pak řadí mezi rostliny víceleté.

Lodyha je  přímá, nepoléhavá, v hustém zápoji nevětvená, v řídkém sponu větví od báze. List je okrouhlý, mělce dlanitě pěti až sedmilaločný, laloky listů v horní části lodyhy v obrysu zašpičatělé. Květenství je přisedlé, sestavené do hustých strboulů v paždí listů, květy růžové až nafialovělé. Plod je poltivý, terčovitě zploštělý, ve zralosti se rozpadá na jednotlivé díly, kterých je 10-12 v plodu.

První vyšlechtěná odrůda  (1993 Dolina) krmného slézu v České republice vznikla individuálním výběrem z materiálů získaných z botanických zahrad, smícháním potomstev ve stupni V1.

Nepotravinářské využití

Výnosy celkové nadzemní hmoty se pohybují cca od 8 -12 t/ha. Sklízí se při plném dozrání, aby byla fytomasa využívaná pro energetické účely dostatečně suchá. Lze ho využít jak pro spalování tak na výrobu bioplynu. (Petříková 1999). Sléz kadeřavý - Malva crispa je využíván  jako droga pro farmaceutické účely i jako krásně kvetoucí okrasná rostlina.

Technologie pěstování

Tuto rostlinu lze pěstovat jak v nížinném tak horském pásmu. Sléz usychá v září. Právě to je ta nejlepší doba pro sklizeň na energetické účely.

Za příznivých podmínek a při sklizni 1. seče po dosažení výšky porostu 100 cm je tato plodina dvousečná. Vyžaduje výživné půdy, ale na vyšší obsah N v půdě reaguje zvýšeným poutáním dusičnanů. Nejlepších výsledků dosahuje v teplotně příznivých podmínkách s dostatkem vláhy

Vzhledem k pomalému vzcházení a počátečnímu růstu trpí zaplevelením, ale po vytvoření listového pokryvu nízké plevele potlačuje.

Nejvhodnější pro pěstování jsou hlubší, dobře zpracovatelné a nezaplevelené půdy s dobrými vláhovými poměry, především hlinité a hlinitopísčité, s dostatečným obsahem vápna a vyrovnaným obsahem živin.

Je-li pěstován jako hlavní plodina, jarní přípravě půdy by měla předcházet podzimní orba. Na jaře před setím se pozemek usmykuje a vláčí. Kypré půdy před setím utužíme válením a po zasetí uválíme rýhovacími válci.

Při pěstování z jarního výsevu sejeme krmný sléz od 10. do 20. dubna a v bramborářské výrobní oblasti po 20. dubnu. Jako ranou letní meziplodinu jej pěstujeme po ozimých a jarních směskách, raných bramborách, zelenině a výsev provádíme od 20. května do 20. července. Jako pozdní meziplodinu jej sejeme od 20. července do 10. srpna.

U hlavní plodiny je vhodná řádková rozteč 125-250 mm a u meziplodiny 125 mm. Výsevek činí 10-12 kg.ha-1, hloubka setí 1-2 cm.

Při výskytu dvouděložných plevelů se osvědčil Goltix 70 WP v dávce 5-6 kg.ha-1, Semeron 2 kg.ha-1 a Betanex 4 l.ha-1, na jednoděložné Fusilade Super 2-3 l.ha-1.

(Zdroj: VUPT)

Ekonomika:

Podle zásad na poskytování finanční podpory Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s. na založení a údržbu porostů bylin pro energetické využití pěstovaných na orné půdě pro rok 2004 byl poskytována podpora i na pěstování slézu přeslenitého Malva verticillata. Výše podpory činila 2 000 Kč/ha orné půdy využívané k pěstování bylin pro energetické využití. K pěstování musela být užita souvislá plocha orné půdy o výměře 0,3 ha a více s minimální šíří parcely 20 m. Energetická plodina musí být pěstována na pozemku v daném roce jako hlavní plodina.

Další informace:

http://biom.cz/index.shtml?x=92636

Nedřevnaté technické plodiny perspektivní pro bioenergetické účely v podmínkách ČR. Biom.cz,

http://www.vupt.cz/cz/slechteni.html

Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o.: Vyšlechtěné odrůdy 

http://www.biom.cz/index.shtml?x=190929

Jak jsme usilovali o dotace na pěstování energetických bylin