Ostropestřec mariánský je druh z čeledi hvězdnicovité, původem ze Středomoří. U nás v přírodě je ojedinělý a vzácný. S pěstováním v ČR se začalo začátkem 70. let na Pardubicku.
Rostlina je jednoletá, statná bodlákovitá, 1–1,5 m vysoká se silnou, větvenou lodyhou, dole hustě, nahoře řidčeji olistěnou a vyplněnou dření, podobná benediktu lekařskému. Střídavé, podlouhle eliptické, přisedlé, ostře zoubkované, chobotnatě laločnaté listy mají na okrajích pichlavé ostny a jsou tuhé, lesklé a na líci bíle mramorované. Do dvou měsíců po výsevu se vytvoří přízemní růžice listů, přechod do generativní fáze je charakterizován tvorbou rozvětvené květonosné lodyhy. Jednotlivé ostnaté, hákovitě zahnuté koncové úbory se štětinatým lůžkem spočívají jednolitě na konci lodyhy. Zákrovní listy mají dlouhé trny. Květy jsou červenofialové, zřídka bílé o průměru 50-80mm. Ostropestřec je cizosprašný. Kvete od července do září.Plodem je nažka s asi 1,5 až 2 cm chmýrem. V jednom úboru se nachází kolem sta plodů. HTS je 25-30g.
Ostropestřec je relativně přizpůsobivý půdním podmínkám, ve srovnání s obilovinami je však citlivější na málo úrodné půdy. Velký význam má dostatek organické hmoty a neutrální půdní reakce. Na lehkých půdách trpí nedostatkem vláhy. Zcela nevhodné jsou půdy mělké, písšité a kyselé. Vpříznivých podmínkách a chodné expozici pozemku lze ostropetřec pěstovat až donadmořské výšky 600m. Suma průměrných denních teplot se pohybuje mezi 1800-2000°C. Kritickým obdobím růstu je fáze přechodu k tvorbě květonosné lodyhy, kdy vyžaduje rostlina dostatek vody.
Ostropestřec je léčivá rostlina, která se už v 16.století těšila zvláštní pozornosti. Drogou jsou plody, které obsahují účinné látky ze skupiny flavonolignanů tzv. silymarinový komplex. Za nejúčinnější látky tohoto komplexu jsoupovažovány silydianin a silybin. Droga prokazuje ochrannou funkci jaterní tkáně při různé zátěži, zvyšuje vylučování žluči do střev. Plody ostropestřce jsou doporučovány při poruchách trávení, při poškození jaterní tkáně jedovatými látkami, jako podpůrná léčba chronických jaterních onemocnění a jaterní ciróze (ztvrdnutí tkáně zmnožením vaziva). Účelné je použití i při žlučníkových potížích a nechutenství. Dříve byl plod ostropestřce používán k léčbě malárie, při nepravidelné menstruaci a děložních problémech.
Sušené úbory, uřezávané před rozkvětem, slouží jako dekorativní rostliny do trvalých kytic.
Na předplodinu není náročný. Jako nejvhodnější lze doporučit jetelovinu nebo organicky hnojenou plodinu. Semena, která zůstanou hluboko v půdě způsobují zaplevelení pozemku v dalších letech. Půdu vyžaduje ve „staré síle“.
Půda se připravuje stejně jako pro jarní obiloviny.Pečlivé urovnání povrchu je důležité pro dodržení stejnoměrné hloubky výsevu. Norma výsevu činí 12 kg/ha, u přesných secích strojů lze výsevek snížit na 8-10 kg/ha. Sejeme do hloubky 20-30mm. Při pozdním výsevu a v suchých podmínkách zvyšujeme normu výsevu i hloubku setí.Teoretický spon se pohybuje podle způsobu kultivace v rozmezí 0,30 x 0,30 m až 0,40 x 0,40 m u porostů které nebudeme plečkovat. Spon 0,45 x 0,20 lze plečkovat mechanizací určenou pro cukrovku. Na 1m2 by mělo být 6-12 jedinců.Teplota půdy pro setí má být 5°C, půda se nesmí lepit. Sejeme co nejdříve jakmile půda oschne (konec března- začátek dubna).
Dávku dusíku lze doporučit v rozmezí od 60-902kg/ha. Jedna polovina až dvě třetiny dusíku se zapraví do půdy před výsevem, zbytek ve fázi 6-8 pravých listů. Dělení dávky má význam především ve srážkově bohatších oblastech. Organické hnojení přímo k ostropestřci je vhodné, zapraví se hlubokou orbou na podzim.
Ostropestřec má velmi dobrou konkurenční schopnost vůči plevelům. Velmi mu škodí odběrem vláhy plevele vytrvalé jako pýr, pcháč aj.Základem ničení plevelů je mechanická kultivace, obvykle ve fázi 6 pravých listů. Po zapojení porostu již plečkování nelze provádět.Nejvážnější chorobou je tracheomykóza – cévní vadnutí. Příznaky choroby se projevují masově od fáze listové růžice. Je to postupné vadnutí, žloutnutí až hnědnutí celé rostliny. U dospělých rostlin dochází k zasychání poupat. Proto je osivo vhodné mořit např. Fundazolem a používat biologicky hodnotné osivo, které časně zasejeme. Ve fázi kvetení bývá ostropetřec napadám plísní šedou (Botrytis cinerea). Prevencí proti této chorobě je včasný výsev. Zasetá semena mohou vyzobávat bažanti, zralá semena jsou atraktivní i pro četné ptáky.
Sklizeň se provádí sklízecí mlátičkou. Porost by měl mít 30% přezrávajících úborů, rozeznatelných za suchého počasí podle otevření úborů a bílého chmýří. Většina zbývajících úborů by měla v té době zasychat. Při vlhkém počasí se úbory zavírají , to je vhodné pro sklizeň. U sklízecí mlátičky se demontují pera přihaněče, vytřasadla se nahradí vytřasadly pro sklizeň kukuřice a zvětší se mezera mezi mláticím košem a bubnem. Rostliny totiž bývají v době sklizně ještě zelené.