Orobinec (Typha)

Náleží do čeledi Typhaceae (orobincové), která zahrnuje asi 15 druhů. Rozšířen je po celém světě – od severního polárního kruhu až po 30°j.š., po většinu na bažinatých uzemích. Původ orobince je zřejmě západní rovníková Afrika. V České republice rostou dva druhy orobinců – o. širokolistý (Typha latifolia) a o. úzkolistý (Typha angustifolia). Vyskytují se ve vlhkých oblastech - u nás převážně na Třeboňsku a patří mezi chráněné rostliny.

Orobinec je vytrvalá rostlina s tlustým plazivým oddenkem. Jeho lodyhy jsou tuhé a přímé. Také jeho listy jsou vzpřímené. Lodyhy bývají dlouhé i více než 2 metry. Listy orobince jsou šedozelené, až 2 cm široké, obyčejně dlouhé stejně jako květenství a lodyhy. Kvete červenec, srpen ( O. nejmenší květen a červen). Květy jsou jednopohlavné. Květenství se skládá ze dvou válcovitých palic (tzv. "doutníků"). Horní palice s tyčinkami brzy opadává. V dolní vytrvávající palici jsou květy pestíkové, které jsou drobné a podepřené listenem. Semeníky mají na bázi dlouhé chlupy, které jsou podobně jako blizna trvale černohnědé. Plodem jsou nažky na dlouhých stopečkách, porostlé dlouhými chlupy.

Roste na březích stojatých nebo klidně tekoucích vod (okraje jezer a řek), někdy dokonce na mokrých lukách a rašeliništích v hustých porostech. Vyskytuje se i v horských oblastech. Druh značně dynamický, a proto se na produkčních rybnících omezuje kosením. Vyžaduje humózní bahnité dno a je zimovzdorná. Optimální hloubka vody je 2 - 20cm.

Rozmnožují se velmi rychle oddenky a množí se dobře i semeny. Také produkce biomasy je značná. Toleruje široké koncentrační rozpětí znečištění a především pH 2-10! Z tohoto důvodu je využíván pro umělé mokřady, které čistí kyselé drenážní vody s pH 2,0. Podobně jako rákos patří mezi kosmopolitní druhy s výskytem v celé Evropě, západní Asii a Severní Americe.

Nepotravinářské využití

Lodyha a listy obsahují až 30% vlákna, které má sice horší kvalitu než vlákno lnu a konopí, ale je vhodné ke zpracování na hrubou přízi a tkaniny, provazy a lana. Semenné vlákno lze využít jako izolační a vycpávkový materiál. Z fytomasy orobince se dříve vyráběly došky, rohože, podložky pod hrnce, rámečky na obrázky, brože, přívěšky, klobouky a sandály, ale také i papír. Používal se  v bednářství nebo při stavbě lodí, jako dobrý těsnící materiál. Byl využíván i jako troud (vysoce hořlavá látka - suchá, jemně vláknitá a snadno zápalná, ve které se jiskra může rozhořet v plamen).  Je výborným materiálem k výrobě rybářských splávků. Oddenky orobince jsou  bohaté na škrob a cukry (využívaly se jako krmivo i potravina v dobách nouze). V současné době je tato rostlina významnou součástí kořenových čistíren. Především k čištění odpadní voda z domácností, konkrétně z umyvadel, dřezů, vany, sprchy, myčky a pračky tzv šedá voda. Orobinec úzkolistý se používá také jako štěpka nebo řezanka na energetické využití (spalování) a průmyslové využití.

Popis kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) pro domácnost:

Jedná se o mělký rybníček, vyplněný oblázky a štěrkem, pokrytý mulčem nebo půdou a osázený bahenními a vodními rostlinami. Hladina vody se drží pod povrchem štěrku (asi 5cm), takže komáři nemají šanci. Šedá voda vstupuje na jednom konci, pomalu prochází celým objemem čističky, kde je čištěna rostlinami a mikroby. Potom opouští čistírnu buď do rybníčku, předrybníčku, sudu, rozváděcího výkopu, nebo složitějšího zavlažovacího systému. Správný výběr rostlin pro naše dílo je velmi důležitý. Naprosto nepostradatelné k tomuto účelu jsou například orobince, chrastice rákosovitá, skřípinec jezerní, kosatec žlutý atd., rostliny většinou každému dobře známé.

A je samozřejmě spousty dalších, které záleží jen na našem výběru. Tyto speciální vodočistivé rostliny jsou schopny dodávat kyslík do svých dutých kořenů, což umožňuje život špínožroutským bakteriím a řasám. Bez nich by čistička nefungovala. Mikroorganismy rozkládají částice odpadu ve vodě na živiny, které jsou spotřebovávány bahenními rostlinami.

Kyslík přiváděný kořeny do vody je důležitý pro odbourávání organického uhlíku a organického dusíku. Technologické čistírny s tím často mají potíže. I odbourávání fosforu je jednodušší u vegetačních čistíren než u technologických, protože rostliny využívají fosfor k růstu, a nadzemní části rostlin se dají minimálně 1x ročně sklidit a zkompostovat.

Technologie pěstování

Orobinec se sklízí v pozdním podzimu, až náležitě vyzraje, a to tak, že se řeže pokud možno těsně nad oddenkem. Vyžatý porost se váže do svazků, postaví do „panáků“, aby se nezapařil, po vyschnutí se sváží. Hospodářský svazek orobince má v průměru 50 cm.

Orobinec byl dříve sklízen převážně v tom stavu, jak jej příroda sama vypěstovala, bez lidského přičinění. Konkurovaly si zde zájmy zemědělců, kteří někdy vyžínali orobinec na stelivo, zájmy rybníkářské, podle níž byl orobinec nežádoucím plevelem a zájmy místní výroby, pro kterou byl orobinec cenným výrobním materiálem.

Další informace:

VALÍČEK,P. a kol. – Užitkové rostliny tropů a subtropů, 2. vyd., Academia Praha 2002

A. Eberhardová, Helena Šenfeldová. Technologie lidové výroby. 1. [díl], Sláma a   orobinec, Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 1970. -- 75 s.,  [96] s.

http://vencovo.misto.cz/_MAIL_/0/mokrady/mokrady.htm

kořenové čistírny

http://phragmites.wwwcity.cz/cisticky.html

kořenové čistírny

http://www.veronica.cz/hostetin/cov/panely.htm

kořenová čistírna v Hošetíně

http://www.dobrezpravy.cz/article.phtml?art_id=1270

orobinec indikuje zátěž životního prostředí

http://www.botanicka.cz/generate_page.php?page_id=159

Papír z vláken orobince