Len přadný (Linum usitatissimum  -L.)

Len se nejprve se pěstoval pro olejnatá semena, později i pro jemná vlákna. V Mezopotamii označované za kolébku zemědělství se len pěstoval a z lněných vláken se vyráběly provazy, sítě i tkaniny. Odtud se rozšířilo pěstování lnu do Egypta, kde dosáhlo vysoké úrovně nejenom jeho pěstování , ale i zpracování. Z Egypta se pěstování rozšířilo do Persie, odtud do středomoří i Indie. Římané  spolu se Slovany rozšířili pěstování lnu v Evropě. Slované se již oblékali do lněných košil. V Čechách r. 1770 vydává Marie Terezie patent o pěstování lnu a předení příze. První speciální publikace "Naučení o lnu setí pro Čechy, Moravu a Slezko", je z roku 1804.

Rod Linum -Len zahrnuje na 200 druhů rostlin, z nichž praktický význam má druh Linum usitatissimum -Len setý,užitkový, označovaný také za souhrný druh, protože má mnoho různých forem. Len je rozdělený podle délky vegetační doby na:

a) vytrvalý nebo dvouletý - Linum angustifilium (nemá praktický význam)

b) len trvale jednoletý - Linum usitatissimum  (pěstuje se)

 A)len s tobolkami pukavými -len prahlý  Linum crepitans

 B)len s tobolkami nepukavými-len mlatec  Linum vulgare

forma ozimá (biennis) a jarní (typicum) - je hospodářsky nejvýznamnější

Podle velikosti semen se dělí na len olejný (makrospermum) HTS 5,4 g a více a na len přadný (mikrospermum) HTS do 5,3 g.

Kořenový sytém je kůlovitý,  má velké množství jemných postraních kořínků, při trhání lnu se má přetrhnout. Hypokotyl je u přadných lnů  dlouhý asi  2,5 cm. U přadného lnu vyrůstá z kořene jeden stonek, štíhlý a dlouhý, pokrytý voskovou vrstvou. Jsou na něm umístěny spirálovitě kopinaté listy. V horní asi 1/5 se rozvětvuje ve vrcholíkové květenství. Ideotyp stonku přadného lnu má mít tyto parametry: celková délka - 80 a více cm, technická délka - (od děložních lístků k nejnižší větvi) 70 a více cm, tloušťka stonku - (v polovině technické délky)-0,8-1,5 mm, štíhlost stonku - (poměr technické délky k tloušťce stonku) 600 a více, délka větvení-  5 - 8 cm, počet tobolek – 3 - 5 ks.

Stonek tvoří kutikula (vosková vrstva), která kryje pokožku. Pod pokožkou (epidermis) je lýková část stonku složená: z primární kůry, korového parenchymu, škrobové vrstvy, svazků vláken, sekundární lýkové kůry, sítkovic. Lýková část stonku tvoří 40 -50 % jeho hmotnosti. Dřevní část stonku-tvoří 50 - 60 % celkové hmotnosti stonku,  tvoří podstatnou část pazdeří. Obsah vlákna ve stonku kolísá kolem 25-30 % hmotnosti stonku. Jakost vlákna se vyjadřuje v TEX ech . Jeden TEX je hmotnost 1 km vlákna v gramech. TEX 100 znamená,že 1 km vlákna váží 100 g. Tedy čím je hodnota TEX nižší, tím je kvalita lepší a naopak.

Květ lnu je obojaký, pětičetný,složený z květních obalů tvořených pěti lístky kališními a pěti lístky korunními. Len se opyluje převážně vlastním pylem. Plod lnu je pětipouzdrá tobolka různé velikosti a tvaru. Celkem může být v tobolce 10 semen. Semena jsou hnědé barvy, na povrchu porcelánově lesklá.

Len je citlivý především na zásobování vodou a proto by měl být pěstován v oblastech, kde je úhrn srážek větší jak 600 mm ročně, ve vegetaci potřebuje asi 250 mm srážkové vody. Menší nároky má již na půdu, kterou vyžaduje odplevelenou a tzv. ve staré půdní síle. Z půdních druhů nejlépe vyhovují půdy hlinité a hlinitopísčité, s dobrou zásobou humusu. Půdní reakce neutrální až mírně kyselá( pH 5,5 do pH 7,0).

Podle délky vegetační doby (85-110 dní) rozdělujeme odrůdy na rané, středně rané a pozdní. Optimalizace výběru odrůdy předpokládá vždy setí alespoň dvou odrůd a testování odrůdy třetí (mikrorajonizace).

Len se pěstuje asi ze 70 % ve výrobní oblasti bramborářské a 30 % ve výrobní oblasti horské. Rozsah pěstování a počet pěstitelů se značně mění. Jestliže bylo v 70 . a 80 letech v ČR oseto lnem mezi 20-25 tisíci hektarů, tak v roce 1998 to bylo jen 2 tisíce ha. Cílem je dosáhnout rozlohy pěstování asi o 10 tisích ha. Rovněž počet pěstitelů kolísá.V roce 1960 pěstovalo len 10 213 pěstitelů v rozloze 3,9 ha. V roce 1983 bylo 220 pěstitelů s průměrnou výměrou lnu 104 ha. V roce 1998 bylo 162 pěstitelů s výměrou 26 ha.

Nepotravinářské využití

V textilním průmyslu se využívá jako přírodní surovina s nízkou specifickou hmotností, vysokou trvanlivostí a pevností, s možností regenerace a schopností přijímat vodu (ložní prádlo, ručníky, obleky atd). Vlákna jsou velmi pevná, trvanlivá (téměř nestárnou), odolná hnilobě. Jsou hořlavá, mají značnou nasávací schopnost, odolávají kyselinám i zásadám a mají malou tepelně - izolační schopnost. Jsou celulózové povahy.

Netextilní průmysl používá lněná vlákna pro výrobu izolačních materiálů tlumících hluk, pro zesilování plastů,potahy pro vnitřní vybavení automobilů apod. Lněnou surovinu používá papírenský průmysl pro výrobu speciálních sortimentů papírů (grafický papír cigaretový papír). Ve stavebním a nábytkářském průmyslu se uplatňuje jak lněné vlákno, tak i pazdeří na výrobu lněných textilií používaných jako geotextilie, hlukové izolace, pazderodesky apod. Lněné výrobky jsou zatím v porovnání s umělými hmotami dražší, ale do budoucna jsou konkurence schopné pro svoji ekologickou vhodnost (recyklovatelnost) a nealergické působení na člověka.

Zbytek rostliny po oddělení vlákna není odpadem a využívá se jak pazdeří tak i lněná olejnatá semena i pokrutiny.

Rostlina je také významnou " medonosnou" plodinou.

Technologie pěstování lnu

Do osevního postupu se nemá sám po sobě zařazovat dříve jak za 6 let. Předplodina lnu velmi ovlivňuje jak výnos tak i jakost stonku. Na chudých půdách v horské výrobní oblasti je dobrou předplodinou pro len jetel nebo brambory, v bramborářském výrobním typu je nejvhodnější předplodinou ozimé žito nebo ozimá pšenice. Nevhodnými předplodinami pro len jsou: kukuřice ošetřené triazinovými herbicidy, jarní obiloviny, ozimé směsky, vyzimovaná řepka. Sám len je předplodinou dobrou, je dobrým přerušovačem mezi dvěma obilovinami.

Podmítka do hloubky 10 cm umožní vzcházení plevelů, jejich ničení a šetření vodou. Hloubku podzimní orby určuje hloubka ornice. Len je citlivý na podorniční "mrtvinu", která nesmí být vyorávána. Na hrubou brázdu je možná aplikace herbicidů proti pýru.  Povrch urovnat a přiměřeně nakypřit (smykování, vláčení). Před nakypřením je vhodná aplikace hnojiv. Optimální výživa lnu je ze "staré síly" tedy volíme dosycování půdy živinami v celém OP. To platí především pro fosfor, draslík, ale i pro úpravu pH, (přímé vápnění ke lnu se doporučuje jen na půdách velmi kyselých). Orientačně se dávky živin stanoví podle výnosu předplodiny, výrobní oblasti a agrochemického rozboru půdy.

Fosfor si len osvojuje obtížně jak ze zásoby, tak z hnojiva.Využitelnost P je solně ovlivněna vlhkostí půdy. Při nízké vlhkosti je pouze 9-16 % , při vyšší vlhkosti 15-25 %. Při nedostatku vody v půdě je P blokován, rozšiřuje se poměr mezi P : N, poruší se metabolizmus lnu a výsledkem je nízký výnos. Len přijímá fosfor do fáze stromečku z fosforečných hnojiv, později z půdní zásoby. Nedostatek P působí zakrnělý růst, slabé a opožděné kvetení.

Přes dobré zásoby draslíku v našich půdách je hnojení ke lnu nutné, protože má vliv jak na výnos tak i na jakost vlákna. Draslík ovlivňuje napětí v obvodových vrstvách buněčných stěn a tím ovlivňuje tloušťku pravláken. Při dostatku K je vlákno hladké a jemné.

Dávka dusíku nesmí být příliš velká, protože blokuje příjem dusíku z půdy a zeslabuje kořenový systém. Nejlepší jsou malé dávky dusíku a příjem ze "staré síly". Využití dusíku lnem kolísá mezi 15.70 % podle dávky formy hnojiva a půdní vlhkosti. Běžné dávky jsou v horské oblasti kolem 30-40 Kg N /ha, v horší bramborářské oblasti kolem 20 kg N /ha a v lepších oblastech 10 kg N /ha nebo nic.

Dávky P a K se pohybují kolem 100 kg ha, při předzásobním hnojení k předplodině se snižují asi o 20 %. Dobrou účinnost mají pro len granulovaná kombinovaná hnojiva NPK. Kapalná hnojiva (DAM-390, polyfosforečnan amonný, polyfosforečnan  draselný) je možno použít společně s preemergentními herbicidy. Organickými hnojivy se ke lnu nehnojí.

Setí lnu

Doba setí má být volena tak, aby nejdůležitější růstové a vývojové fáze (tvorba vlákna a kvetení) se odehrávaly v podmínkách dlouhého dne. Pozdní setí, kdy je dlouhý den již ve fázi stromečku, prudce klesá výnos semene i vlákna, rosení se posunuje do méně příznivého období a len má sklon k poléhání. Včasné setí pro len znamená v příznivých oblastech asi 1 dekádu dubna v horských oblastech to může být později.

Optimální hloubka setí je 2 cm, při používání preemergentních herbicidů 3 cm. Hloubka setí výrazně ovlivňuje počet vzešlých rostlin. Při hloubce 2 cm je počet vzešlých rostlin snížen asi o 10 % stoupne-li hloubka setí na 4 cm,sníží se počet vzešlých rostlin až o 60-65 %. Rané setí nemá jít na úkor kvality předseťové přípravy. Šířka řádků má být co nejmenší jak to konstrukce secího stroje dovolí (7,5-10,5 cm). Při šířce řádků 12,5 cm již klesá výnos stonků. V těchto řádcích se pěstuje len pro osivo. Kromě setí do řádků, je možné u lnu použít i pásové setí, kdy se osivo rozstřikuje do širších pásů a rostliny jsou na ploše lépe rozmístěny. Žádoucí počet jedinců na ploše je u stonkového lnu mezi 25-30 miliony klíčivých semen na 1 ha a u množitelských ploch 14-16 milionů. V praxi se vysévá na stonek asi 25 milionů a na množení kolem 20 milionů. Protože zejména u větších honů nelze zasít len v jednom dni, doporučuje se rozdělit pozemek na záhony odpovídající kapacitě sklizňové mechanizace tak, aby jednotlivé záhony mohly být sklizeny v optimální zralosti. Pásy oddělující záhony se osejí směskou. Záhonové setí přichází v úvahu na honech větších jak 10 ha. Při rosení na lništi jsou nutné do lnu podsevy trav. Nejvhodnější jsou trávy ozimého charakteru, které v době výsevu tvoří pouze vegetativní orgány s bohatými listy a tak nahrazují louku. Tráva nesmí v žádném případě vytvořit generativní orgány, protože by stonek lnu zaplevelila a znehodnotila. Po zasetí je vhodné za sucha pozemek válet (lepší kořeny) za mokra vláčet napříč směru řádků (odstranit škraloup).

Ošetření během vegetace

Nejnebezpečnějším plevelem je pýr plazivý a oves hluchý, ale škodit může i celá řada dvouděložných plevelů. Tyto plevele jednak snižují výnos stonků, zvyšují poléhání lnu a zhoršují kvalitu stonku i vlákna. Ochrana spočívá v celé agrotechnice (zpracování půdy, předplodina) a v použití herbicidů podle druhového zastoupení plevelů. Aplikace herbicidů je podle Metodiky ministerstva zemědělství.

Ve lnu škodí dřepčíci, třásněnky a můra gama. Ochrana insekticidy na základě signalizace (dosažení prahu škodlivosti), podle Metodiky min. zemědělství.

Choroby se projevují v různých růstových fázích lnu. Při klíčení a vzcházení škodí fuzariozy a antraknozy. Ochranou je moření osiva. Na mladých rostlinách jsou poškozovány spodní části stonku houbami působícími spálu lnu, fuzariové padání klíčků nebo černou hnilobu kořenů lnu. Na děložních litech a na epikotylové části stonku se projevuje polysporová lámavost stonku, antraknoza a septorioza lnu. Fuzariozy, antraknozy i rzi se projevují i na dozrávajících rostlinách. Kromě agrotechniky se len chrání proti houbovým chorobám mořením osiva. Přímá ochrana fungicidy se běžně neprovádí.

Sklizeň lnu

Pro sklizeň stonkového lnu je důležité správné stanovení doby sklizně. Doba se stanovuje fenologicky, kdy je vlákna nejvíce a je nejkvalitnější, tedy v raně žluté zralosti. U nevyrovnaných porostů je vhodné porosty před sklizní defoliovat (Purivel Harvade) a tak zralost stonků částečně sjednotit. Při defolializaci je vhodné volit takové defolizační prostředky, které nejsou selektivní k mikroorganizmům zajištujícím rosení lnu. Stonkový len se zásadně vytrhává i s kořenem, aby bylo zabráněno předčasnému rosení a aby sklizeň dlouhého vlákna byla co největší. Vlastní sklizeň má několik fází:vytrhání lnu,odsemenění a usušení (obracení). Trhání a odsemenění může být v jedné operaci nebo trhání a odsemenování může být odděleno. K této fázi sklizně ještě patří odvoz a sušení výčesků (tobolek se semeny). Vysušené výčesky se mlátí na stacionární mlátičce a získaná semena se ošetří podle zásad platných pro olejnatá semena.

Vysušený a odsemeněný stonek je připraven k další operaci kterou je rosení lnu. To je jedním ze způsobů jak oddělit lněné vlákno od dřevoviny (pazdeří). Kromě biologického způsobu je možno oddělovat vlákno mechanicky, chemicky nebo enzymaticky. Biologický způsob je laciný a relativně kvalitní.

Nejprve je třeba zbavit lněný stonek vegetační vody a vysušit jej na cca 25 % vlhkost. Při dalším vlhčení stonku (rosou, vodou) se s vodou přijatou dostávají do stonku příslušné mikroorganizmy, které zahajují takzvaný rosicí proces. Lněný stonek obsahuje 10-15 % vody a 85-90 % sušiny. Sušina stonku je složená z 94-95 % organických látek a 5-6 % látek minerálních.

Rosicí proces je třeba kontrolovat a včas jej zastavit, aby nedošlo k poškození pevnosti vlákna (přerosení lnu). Jak dlouho tento proces trvá je závislé na druhovém složení mikroorganizmů proniklých do stonku a na podmínkách prostředí (teplota, voda) ve kterém rosení probíhá. Jakmile je lýko dostatečně odděleno od dřeva, musí být rozkladný proces zastaven vysušením stonků, jejich obracením na rosišti. Když klesne obsah vody na 15-18 % stonky je možné svinout do balíků a odvézt přímo do tírny lnu a nebo je skladovat.  Stanovení třídy jakosti ( a tím ceny) roseného lněného stonku se provádí na základě výsledků výrobní zkoušky. Při zpracování stoku se stanoví:

1) výdajnost třeného lnu a třené koudele v %

2) číslo jakosti třeného lnu a koudele v TEX.

Ekonomika:

http://www.vuzt.cz/poraden/plodiny/lenprad.pdf

http://www.vuzt.cz/poraden/plodiny/lenprad.htm

Další informace:

http://www.agritec.cz

Společnost zabývající se šlechtěním lnu, info o šlechtění

http://old.mendelu.cz/~opr/osev/htm/len.html

Vývoj ploch a výnosů lnu přadného (1989-2002)

http://www.texlen.cz/defaultt.htm

Ostatní - OBECNÉ INFORMACE O LNU A VLASTNOSTECH LNÁŘSKÝCH VÝROBKŮ

Zpravodaj -  Texlenský zpravodaj –informace o prodeji, zpracování, lnu

http://www.zemedelskytydenik.cz/articles_print.asp?idk=487&ida=1224

Lnářství před vstupem do EU(ZT č.50/2003)

http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=13977

Den pro len a konopí

Projekt GAČR 521/97/1135 Inzerční mutageneze u lnu , RNDr. Slavomír Rakouský, CSc., Ústav molekulární biologie rostlin AV ČR

Farmář  7/2003 Len přadný a jeho perspektivy

Lnářský svaz ČR
předseda: Šmirous Prokop Ing. CSc.
Zemědělská 16
tel.: 0649/382124,382111
787 01 Šumperk
fax: 0649/382999