Krmný šťovík (Rumex)

Tento šťovík je statná rostlina vysoká 1,5 až 2 m, která od 2. roku po založení kultury dosahuje výnosu kolem 10t/ha suché hmoty (příp. i více). Semena nemají dormanci. Nevytváří kořenové odnože ani oddenky a proto není schopen se v kultuře ani v přírodě množit vegetativně. Šťovík krmný je vytrvalý, může vydržet na svém stanovišti 10 i více let.

Krmný šťovík je to kulturní samosprašná rostlina vyšlechtěná pro účely krmivářské, která vznikla křížením šťovíku zahradního a ťjanšanského, označeného Rumex OK 2, pod názvem odrůdy – UTEUŠA. Hybrid je velmi ranný, poskytuje vysokou produkci, vysoký obsah bílkovin a vitaminů.

Uteuša je odolná vůči vymrzání a nemá vyhraněné nároky na stanoviště. Osvědčil  se na nejrůznějších typech půd, kde poskytuje vysoké výnosy.

Pouze zamokřené půdy s vysokou hladinou spodní vody mu nesvědčí. Její kůlové kořeny po proniknutí do vody zahnívají a porost je proto poškozen. Jinak se ji daří dobře v nížinách i ve vyšších polohách. Snáší dobře i kamenité chudší půdy a je méně náročná na hnojení oproti kukuřici. Je dobrou předplodinou pro následné plodiny, protože po jeho likvidaci zůstává v půdě až 60 tun /ha lehce mineralizovatelných organických látek. Rumex OK-2 není vhodný pro pěstování ve směsích s jinými rostlinami, neboť nesnáší konkurenci jiných druhů.

 

Nepotravinářské využití

Je velmi významný jako zdroj farmak jako léčivá ale i technická rostlina.  Při dodržení správných pěstitelských postupů zajistí  tato plodina dostatek fytomasy jako vhodného paliva po několik po sobě následujících let, a to hned od 2. roku po zasetí, aniž by musel být porost znovu zakládán. Využívání tohoto „energetického“ šťovíku se u nás již začíná zdárně rozvíjet. Osevní plochy této plodiny se rozšířily již na několik set hektarů půdy, po celé ČR.

Nový obrost při pěstování na energetické účely, koncem srpna nebo v září, lze efektivně využít stejně jako podzimní porost v prvním roce, do siláže či na zelené krmení. Možnost je i využit zelené hmoty na výrobu bioplynu.

 

 

Technologie pěstování šťovíku

Přípravě půdy musí být věnována náležitá pozornost a to hned v podzimním období, počínaje kvalitní podzimní orbou. Výhodný je pozemek v tzv. „staré síle“, kde byla předplodina hnojená organicky. Kultura šťovíku se zakládá na jaře. Termín setí lze posunout až do 1.poloviny května (případně až do června, ale ranější výsev je bezpečnější z hlediska zajištění jarní vláhy pro řádné vyklíčení). Doporučuje se standardní výsev 5 kg osiva na 1 ha, do hloubky max. 1 až 2 cm. Klíčení a zakořeňování šťovíku probíhá v 1. roce pozvolna, proto je třeba dbát na řádné odplevelení pozemku, nejlépe ošetřením herbicidy před zasetím. Ochranu proti plevelům lze v průběhu prvého vegetačního roku provádět pouze mechanicky, odplevelovací sečí, neboť nejsou zatím známy selektivní herbicidy. Setí se zajišťuje běžnou zemědělskou mechanizací (rozpon řádků 24 cm).

V průběhu 1. roku po zasetí je dobré přihnojení dusíkem. V prvém roce tento Uteuša pouze zakoření a vytváří přízemní růžici sytě zelených svěžích listů. Po zakořenění a zapojení porostu pak šťovík dobře přezimuje. Na jaře ve druhém roce po zasetí Uteuša rychle obrůstá a během krátkého období, od dubna do konce května, dorůstá výšky 1,5 až 2 m. Rychlý nástup vegetace a plné zapojení porostu všechny plevele dobře potlačuje. Koncem května je zpravidla již v plném květu a začátkem července dozrává.

 

Sklizeň Uteušy pro energetické účely je třeba provádět ještě před plným dozrání semen, aby se během sklizně semena nevydrolila. To zajistí hlavně větší výhřevnost sklizené biomasy. V prvé dekádě července je Uteuša zpravidla již dostatečně zaschlá, není třeba jej  dosoušet. Sklízí se bud´ silážní řezačkou, obdobně jako kukuřice, nebo jej lze posekat na řádky a následně slisovat do balíků, jako slámu. Způsob sklizně závisí do značné míry na jeho následném využití. Sklizeň řezačkou se provádí tam, kde se použije pro spalování v kotelně např. společně s dřevní štěpkou. Tato hrubá řezanka je pak určitou obdobou této dřevní štěpky. Lisování do balíků má přednost tam, kde se Uteuša bude spalovat v kotelně zařízené na spalování slámy. Uteušu lze využívat též pro výrobu standardních fytopaliv, jako jsou biobrikety, nebo drobné peletky.

Po sklizni je vhodné porost šťovíku prokypřit vláčením, aby byla zachována správná hustota porostu. Není žádoucí, aby byl porost příliš hustý, protože jsou pak lodyhy slabší. Uteuša totiž vytváří mohutné postraní výhony, pokud má dostatek prostoru a tak zajistí plně zapojený porost se silnými lodyhami, což je větší záruka vysokého výnosu než hustý porost se slabými lodyhami. Po sklizni obrůstá velmi rychle. Není tudíž nezbytně nutné každoroční vláčení po sklizni, avšak doporučuje se zajistit toto ošetření alespoň 1x za 2 roky.

Víceleté plantáže šťovíku hybridního se snadno likvidují mechanicky během jednoho vegetačního roku, nebo jednorázovým použitím herbicidů.

 

Tato biomasa má poměrně vysokou výhřevnost i příznivé další parametry, srovnatelné se dřevem. Výhřevnost šťovíkové slámy vyplývá z výsledků Ústavu pro výzkum paliv Praha – Běchovice:

 

Energetické vlastnosti šťovíkové slámy

vzorek                     %                                        MG/kg

                      voda        popel              spalné teplo        výhřevnost             

______________________________________________________________

původní          12,51       1,85                  16,77                   15,35

bezvodý             -            2,11                 19,17                    17,89

 

 

Tyto výsledky byly ověřovány i v provozních kotelnách ve Žluticích, v Bouzově a ve Velkém Karlově, kde byl získán stejný nebo i vyšší výkon kotle, než při spalování dřeva, přičemž sláma měla výkon kotle nejnižší, jak je zřejmé z připojených údajů:“

 

Porovnání výkonu kotle při různých palivech

 

palivo                     teplota v komíně                  výkon kotle

dřevo                        230 0 C                               1800 KW

šťovík                       225 0 C                               1900 KW

sláma                        180 0 C                               1400 KW

 

 

 

Z hlediska spalovacích procesů jsou důležité též teploty tavitelnosti popele. Výsledky získané rovněž  analýzami z  Běchovic jsou velmi příznivé, neboť vykazují všeobecně vysoké hodnoty:  teplota spékání  (sintrace) tS - 1191o C , počátku deformace tA  - 1306 o C, tání tB –nad 1500 o C, tečení tC – nad 1500o C. 

Vysoké hodnoty tavitelnosti popele i příznivé výsledky měření energetických vlastností šťovíku svědčí o tom, že toto palivo je výhodné, neboť se podobá parametrům tradičního dřeva. Vysoká teplota tavitelnosti popele je důležitá pro jeho bezproblémové spalování, neboť se v topeništi nespéká a nepoškozuje vnitřní prostory kotle, což se dost často stává při spalování slámy obilnin či řepky.

 

Ekonomika

http://www.vuzt.cz/poraden/plodiny/tech_t11.htm

http://www.fytena.com/index.php?kategorie=7

 

 

Další informace:

 

http://biom.cz/index.shtml?x=158405

http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?cid=13492

http://www.fytena.com/index.php?kategorie=1&set_menu_selected=1