Křídlatka (Reynoutria)

Křídlatky jsou vytrvalé dvoudomé byliny patřící do čeledi rdesnovité (Polygonaceae) s  rozvětvenými a silnými oddenky. Lodyhy jsou statné, přímé, větvené, silné, duté, vysoké až 3 m. Listy řapíkaté, celistvé, celokrajné, dvouřadě do plochy rozložené, vejčité, botky v mládí bylinné, s vyniklou žilnatinou, záhy rozdřípené. Květenství úžlabní nebo koncové. Květy funkčně jednopohlavné, v samčích květech jsou dlouhé tyčinky a krátké pestíky, v samičích krátké tyčinky a výrazné pestíky; vnější okvětní lístky na plodu výrazně křídlaté. Plod je 3hranná nažka zcela uzavřená ve zveličelém okvětí.

Z křídlatek jsou v naší květeně zastoupeny  Polygonum sachalinense - Syn.: Reynoutria sachalinensis (F.Schmidt) Nakai - křídlatka sachalinská, Reynoutria japonica Houtt. - křídlatka japonská. Vyskytuje se i kříženec předešlých druhů Reynoutria x bohemica Chrtek et Chrtková. Křídlatka pochází z mírného pásma Asie. Vzhledem k častému zplaňování a schopnostem nekontrolovaně se šířit patří v současné době mezi  invazní plevelné druhy v Evropě.

Křídlatka planě roste od nížin až do podhorské oblasti na rumištích, v křovinách, podle vod, hlavně na mokré, živné, nevápenité, kamenité půdě. Nejlepší podmínky pro růst jsou na stanovištích s dobrou zásobou vody. Je schopná akumulovat těžké kovy, zvláště kadmium a olovo. Mladé rostliny křídlatky jsou citlivé na pozdní jarní nebo časné podzimní mrazy případně letní sucho. Délka vegetační doby trvá asi 8 měsíců. Prýty vyrážejí nad zem koncem dubna. Růst prýtů je v květnu velice rychlý. Udává se, že se stonky v tomto období prodlužují v průměru o 46 mm za den. Křídlatka většinou v našich podmínkách nevytváří zralá klíčivá semena. V poslední době byl však výskyt zralých a klíčivých nažek křídlatky japonské zjištěn na některých místech jižní Moravy. Vývojová perioda je většinou ukončena prvními mrazíky, kdy uhynou nadzemní části. Zimu přežívají oddenky sahajících do hloubky i přes 2 metry.

Nepotravinářské využití

Listový extrakt je účinný proti různým druhům padlí. V poslední době, s ohledem na vysoké výnosy sušiny fytomasy z plochy, se uvažuje s křídlatkou jako alternativním obnovitelným zdrojem energie. Japonska jsou hlášeny výnosy sušiny 12 až 27 t.ha-1. Podobných výnosů lze dosáhnout i u nás. Může sloužit jako medonosná rostlina. Oddenky se využívají v tradiční čínské a japonské medicíně pro léčení hnisavých zánětů kůže, chronických onemocnění a kapavky. Listy lze využít jako náhražky za tabák.

Technologie pěstování křídlatky

Plantáž křídlatky lze založit z oddenků. Vysazují se 1 až 3 odkopky na 1 m2. Semeny se množí velmi obtížně. Na podzim nebo lépe na jaře v době, kdy křídlatka začíná rašit, vyrýpneme a zasadíme odkopky do odplevelené a dobře připravené půdy. Zpracování půdy je obdobné jako u ozdobnice. Rostliny je možné přihnojovat, nejlépe na jaře před vyrašením nových výhonků. Dávky živin přizpůsobujeme odběru živin sklizní. Sklizeň pro energetické využití je nejlépe provádět,  v únoru nebo v březnu, kdy je nejnižší obsah vody v rostlinách. Choroby a škůdci se u křídlatky vyskytují v zanedbatelném rozsahu.