Fytomasa

Obecně se biomasou rozumí jakákoliv obnovující se látka organického původu, tj. rostliny, živočichové a jejich odpady. Celosvětová roční produkce biomasy se odhaduje na 20.1011 t.

1. Fytomasa pro energetické účely.

Biomasa byla před několika stoletími, než se začalo používat fosilních paliv, hlavním zdrojem energie a pokrývá asi 14 % celosvětové potřeby energie. Odhaduje se, že fotosyntézou se každým rokem na zemi vytváří 120 až 220 miliard tun biomasy, jejíž energetický obsah je pět krát vyšší než současná světová spotřeba energie. Proto se očekává, že v 21. století k energetickým zdrojům ve světě významně přispěje i biomasa.

Zájem o využití rostlinné biomasy jako obnovitelného energetického zdroje se zvyšuje  především z důvodu omezování produkce skleníkových plynů a snižování produkce biologických odpadů.

Význam biomasy:

V celosvětovém měřítku je rozdělení spotřeby energie následující (1987): biomasa 14 %, atomová energie 5 %, vodní energie 6 %, plyn 17 %, uhlí 26 %, nafta 32 %. V Evropě pokrývalo spotřebu energie v roce 1992 z 21 % hnědé uhlí, 44 % ropa, 19 % zemní plyn, zbytek tvořila jaderná energie a obnovitelné zdroje energie.

Evropská komise přijala dne 26. 11. 1997 dokument s názvem "White paper" pro zahájení prvních kroků v souborné strategii a akční plán určený k tomu, aby se do roku 2010 dosáhlo zdvojnásobení ze 6 na 12 % celkového podílu obnovitelných zdrojů na produkci energie EU. Podíl biomasy z celkových obnovitelných zdrojů energie byl 60 % v roce 1995. V roce 2010 se počítá s navýšením na 84 %. Ministerstvo životního prostředí ČR chce v souladu s plány EU do roku 2010 ztrojnásobit obnovitelné zdroje energie u nás ze současných 2 % na 6 %.

Využití fotomasy je možné suchou nebo mokrou cestou. Suchá cesta zahrnuje spalování a zplynování rostlinné hmoty o sušině 50 - 80%, mokrá cesta pak především anaerobní fermentaci mokré hmoty o sušině 4-12%, eventuálně 25 - 35%. Anaerobní fermentací je rozklad biomasy pomocí speciálních bakterií bez přístupu vzduchu, přičemž je uvolňován metan jako zplodina metabolismu, který je využíván pro sdruženou výrobu elektrické energie a tepla (kogenerace).

Bioplyn lze vyrobit také z travní fytomasy lučních porostů a podobné fytomasy jako je šťovík Uteša, trávy z údržby veřejných trávníků, sportovních hřišť apod. Produkce bioplynu z fytomasy je efektivnější než ze zvířecích exkrementů (mrva, kejda, trus drůbeží apod.) o cca 50-70%. Spolu s výrobou bioplynu vzniká jako odpad stabilizované organické hnojivo, které se vrací do zemědělského procesu. Zvláště důležité je, že významný podíl uhlíku zůstává v tuhém zbytku a neprochází atmosférou jako při spalování. Tím snižuje množství CO2 v plynné biosféře.

Vhodné rostliny pro fytoenergetiku v ČR

V současné době se začínají pěstovat rostliny za účelem produkce fytomasy - tzv. energetické plantáže jednoletých nebo víceletých bylin nebo dřevin. Uvádí se kolem jednoho sta rostlinných druhů rostoucích po celém světě, které byly vytipovány jako potenciální zdroj pro energetické využití. Volba druhu energetické rostliny je určována mnoha faktory jako např. druhem půdy, způsobem využití, prostředky pro pěstování, sklizní a dopravou apod. Dále je nezbytné porovnání výnosů s náklady na pěstování a výrobu energie.

Ideální energetická plodina (ideotyp) by měla mít následující kritéria:

a) Rychlý růst.

b) Biomasa nad zemí (běžně ne plodiny s hlízami). Sklizeň nadzemní části snižuje cenu a chrání půdu.

c) Obsah prvků, zvláště N, co nejnižší. Popeloviny snižují kvalitu paliva.

d) Vytrvalé rostliny, vyrůstající z rhizomů a pařezů. Nemusí se financovat setí a další pěstební technologie. Měly by dobře přežívat zimní období.

e) Rašící časně na jaře a hynoucí pozdě na podzim s návratem části živin do přežívajících částí rostliny. Plodina by měla růst relativně rychle též při nízkých teplotách. Recyklace živin umožňuje nízké inputy živin.

f) Vysoká odolnost proti chorobám.

g) Vysoká konkurenceschopnost proti plevelům.

h) Nízká spotřeba vody a odolnost proti suchu.

Obecně platí, že ekonomicky a energeticky efektivnější je pěstování rostlin víceletých a vytrvalých než tradičních jednoletých (pokud to není vedlejší produkt jako sláma obilovin či olejnin). Pěstováním netradičních vytrvalých plodin lze efektivně snížit celkové náklady na produkci jednotky biomasy a zásadně zvýšit poměr výstupu energie ke vstupu neboli "output:input" (podle zahraničních zdrojů 4 až 10 krát).

Je to dáno tím, že při pěstování vytrvalých rostlin jsou nejvyšší náklady v prvním roce - tj. při založení plantáže (tyto náklady mohou být dokonce mnohem vyšší než u tradičních plodin). V následujících letech celkové náklady na pěstování vytrvalých rostlin prudce klesají, neboť odpadají náklady na zpracování půdy a setí, snižují se náklady na hnojení a chemickou ochranu apod.

Rostlina

výnosy suché hmoty (t.ha-1)

energetická výtěžnost (GJ.ha-1)

Kulturní a  málo rozšířené plodiny

konopí seté

9,8-12,6

178-229

čirok zrnový

8,4-10,2

153-186

čirok cukrový

9,6-10,8

175-197

čirok Hyso

15,0-18,2

273-331

žito

8,6-11,8

156-215

tritikale

9,4-13,2

171-240

lnička setá

3,2-5,4

58,2-98,3

Trávy*

kostřava rákosovitá

3,98-5,29

78,7-105

ovsík vyvýšený

3,37-4,31

52-66,5

psineček velký

4,74-8,06

91,2-155

kostřavice bezbranná

5,09-6,94

88,3-121

lesknice rákosovitá

3,82-5,25

60,9-83,7

sveřep vzpřímený

4,09-4,86

75,1-89,3

chrastice rákosovitá

4,5-9,0

78,5-157

Netradiční plodiny

křídlatka

30-54

546-983

šťovík krmný

14,2-16,2

258-295

sléz Meljuka

7,6-9,6

138-175

sléz kadeřavý

7,9-9,8

144-178

topolovka růžová

12,6-15,2

229-277

mužák prorostlý

15,4-19,6

280-357

bělotrn

14,2-15,4

258-280

boryt

9,9-11,7

180-213

komonice bílá

13,8-14,4

251-262

rákos

12,2-14,2

222-258

Plevelné rostliny na ladem ležících půdách

lebeda rozkladitá

14,2-18,4

258-335

vratič obecný

10,0-14,2

182-258

pelyněk černobýl

15,0-17,0

273-309

*) hodnoty pro trávy dle J. Frydrycha, 2000

Kromě uvedených se zkouší i další potenciálně vhodné rostliny jako pupalka, amarant, hořčice, světlice, ozdobnice, rákos, orobinec.

K energetickým účelům se dají rostliny přímo záměrně pěstovat, nebo se dá využívat posklizňových zbytků či slámy (kukuřice, slunečnice, řepka, len, lalemancie, lnička, koriandr, katrán, proso, špalda, pšenice, žito, tritikale, oves aj.)

Sláma jako palivo

V našich podmínkách přichází v úvahu využití slamy obilní (pšenice, tritikale, žito, ječmen, oves, kukuřice), řepkové, slámy luskovin a lněných stonků.

 Odhadovaná světová produkce slámy

             Plodina

tis. tun sušiny

Pšeničná sláma

545,000

 Ječná sláma

175,000

Ovesná sláma

60,000

Žitná sláma

40,000

Rýžová sláma

350,000

Len olejný

2,000

Tráva (semenářský porost)

3,000

Sláma celkem

1,175,000

Stonky bavlny

68,000

Stonky kukuřice

690,000

Stonky čiroku

242,000

            V ČR je v současné době při předpokládaném využití čtvrtiny slámy obilnin a celého objemu slámy kukuřice, luskovin a řepky v průmyslové výrobě a v energetice k dispozici celkem 2.5 mil. tun slámy.

Průměrná roční produkce slámy v ČR

Plodina

Průměrná sklizňová plocha (ha)

Průměrný výnos (t/ha)

Průměrná produkce slámy (t)

Pšenice ozimá

850931

4,6

3949561

Pšenice jarní

63236

3,1

192659

Žito

39781

3,5

139501

Ječmen ozimý

147025

4,0

588300

Ječmen jarní

345620

3,5

1207547

Oves

52982

2,8

146643

Kukuřice na zrno

59930

7,3

442948

Ostatní obilniny

34749

2,9

120416

Obilniny celkem

1611951

4,3

6854218

Řepka

326624

2,3

842427

TTP celkem

455807

3,1

1249442

     Chemické složení slámy

Ukazatel

Sláma obilní

Sláma řepková

C (%)

47

46

O2 (%)

38

40

H (%)

5,6

5

S (%)

0,1

0,2

Cl (%)

0,1

0,1

popel (%)

5

6

Výhřevnost (MJ/kg)

14

15

          Produkce slámy obilovin kolem 419 tis. tun (po odečtení produkce na krmení, stlaní, částečné zaorávky, ztrát při provozu atd.) by mohla být využita na spalování. s produkcí slámy řepky (celkem 1 328 tis. tun) by mohla zabezpečit takové množství energie, které by stačilo na zajištění provozu 47 elektráren s parním turbo-generátorem s výkonem 5,0 mW. Nebo toto množství by zajistilo vytápění cca 239 000 rodinných domků .

Značnou předností slámy je, ze obsahuje jen velmi málo popele a neobsahuje síru a těž­ké kovy. Podíl zplyňujících částí je však vysoký - až 80 % a husto­ta energie nízká – tomu musí odpovídat topeniště. Na druhé straně briketováním se může sláma přizpůsobit i požadavkům stávajících topenišť.  Její využívání vyžaduje vypracování celého systému nejméně v rámci jednoho podniku.

Možnost náhrady vybraných paliv slámou

druh slámy

výhřevnost MJ/kg

náhrada hnědého uhlí (kg)

náhrada černého uhlí (kg)

náhrada LTO (kg)

náhrada zemního plynu (m3)

obilní

14,0

838,8

549,0

341,5

411,7

řepková

14,6

874,8

572,5

356,1

429,4

Sklizeň a úprava fytopaliv

Kromě výnosu je dalším důležitým parametrem sklízené biomasy obsah sušiny. Ideální je co nejvyšší podíl sušiny v době sklizně, aby nebylo nutné sklízenou biomasu dosoušet, případně aby dosoušení proběhlo co nejrychleji a bez nutnosti dalšího vstupu energie. Pro využití v bioplynových stanicích je naopak vhodné sklízet ještě zelenou travní hmotu s optimálním obsahem sušiny 25-40%. Při jedné seči na konci vegetace byl u sledovaných druhů obsah sušiny 66-71%, při první seči u dvousečných variant to bylo 39-48% a při druhé seči průměrně 45%.

Z energetického a ekonomického hlediska je také důležité, v kterém termínu plodiny sklízet. Zda v době největšího nárůstu fytomasy, pozdě na podzim nebo brzy na jaře. Obecně největší nárůst fytomasy je u většiny plodin v době kvetení nebo těsně po odkvětu. Potom dochází k postupné ztrátě fytomasy. V prvním termínu sklizně má obsah vody ve fytomase rozmezí 60-80% (sušina 40-20%). Takto vlhká fytomasa se dá přímo využít pouze na výrobu bioplynu.

Při sklizni fytomasy s cílem využití jako fytopliva se používají následující úpravy energetického produktu:

Způsob využití rostlinné hmoty závisí na množství látek, na jejich skladovatelnosti, obsahu vody, struktuře a látkovém složení. Látky s vysokým obsahem vody je nejlépe zpracovávat kvašením, látky s nízkým obsahem vody se hodí pro spalování nebo suchou destilaci. Hodnota 50 % sušiny je přibližná hranice mezi mokrými a suchými procesy.

Způsoby získávání energie z biomasy:

a) termochemická přeměna biomasy (suché procesy)

 - pyrolýza

 - zplyňování

 - spalování

b) biochemická přeměna biomasy (mokré procesy)

 - metanové kvašení

 - alkoholové kvašení

c) získávání odpadního tepla při zpracování biomasy (při kompostování, čištění odpadních vod apod.)

Pokud jde o ekonomiku, potom nejméně investičně náročná jsou zařízení na spalování, rekuperační výměníky tepla a bionafta.

Spalování biomasy

Při vysokých teplotách nad 660 °C dochází k rozkladu organického materiálu na hořlavé plyny, destilační produkty, uhlí a dále oxidací na oxid uhličitý a vodu. Spalování biomasy slouží k výrobě tepla, páry (ohřev vody) nebo elektrické energie.

Pro spalování biomasy se používají kamna nebo kotle nejrůznějších velikostí, výkonů a systémů. Pro spalování biomasy nelze použít kotelní zařízení konstruovaná na uhlí. Také topeniště kotlů musí být uzpůsobeno druhu a stavu paliva, které bude použito. Na rozdíl od fosilních paliv, které po vytěžení nevyžadují velkých úprav, aby je bylo možno spalovat, je třeba paliva z biomasy většinou upravit (krácení, štípání, sekání, lisování, mletí, sušení apod.). Množství uvolněné energie závisí  na výhřevnosti spalované látky.

Při spalování biomasy nevzniká více CO2 než bylo předtím rostlinami přijato. Biomasa neobsahuje téměř síru (ve slámě je asi 0,1 %, ve dřevě téměř není, nejvíce je v seně do 0,5 %, hnědé uhlí má min. 2 %). Tvorbu NOX je možno kontrolovat udržováním optimální teploty plamene. Obsah těžkých kovů v biomase je velmi nízký a se spalinami se do ovzduší nedostane. Něco může zůstat v popeli, kterého je oproti uhlí velmi málo (obsah popelovin slámy 5 %, dřeva 0,5 %). Z negativních jevů je to nebezpečí úletu jemného popílku (jsou používány odlučovače a filtry). Při spalování vlhké biomasy existuje nebezpečí vzniku kouře (aromatické uhlovodíky). Proto musí být palivo suché, nebo musí mít čas aby proschlo než přijde k místu zapálení. Ke spalování se v největší míře používají dřevo, sláma, odpadové dřevo nebo různé posklizňové zbytky, které se spalují buď samostatně nebo se mísí s uhlím. Samotné dřevo se spaluje ve formě polen, štěpků, pilin, briket nebo pelet. Slámu lze spalovat volně loženou, ve formě různých typů balíků, briket, pelet.

Fytomasa se zpravidla spaluje v kotelnách o výkonu 45 kW – 5000 kW. Na českém trhu je dostatečná nabídka těchto zařízení jak od tuzemských tak i zahraničních výrobců.

Specifika spalování slámy

Sláma, mají-li být optimálně spalována, měla by být spalována spíše ve větších tepelných zařízeních od 500 kW, spíše nad 1 MW, u kterých se vyplatí automatické ovládací zařízení. Jednodušší ovládací zařízení se může uplatnit již od 50 kW, při spalování standardizovaného paliva. Průměrný výnos biomasy z jednoho hektaru odpovídá svou výhřevností asi 1600 litrům LTO. Na spálení 1 kg suché biomasy je zapotřebí při dokonalém hoření asi 4 m3 spalného vzduchu a vznikne 4,7 m3 plynných spalin a asi 50 g popele. Spalo­vání musí probíhat s přebytkem spalného vzduchu. Tato skutečnost má význam při řízení tepelného výkonu topeniště na biomasu, neboť tvorba spalných plynů v pro­středí s teplotou vyšší než 250 °C probíhá nezávisle na vůli obsluhovatele. Z toho plyne, že tepelný výkon při spalování biomasy lze jen obtížně regulovat. Většinou se doporučuje, aby topeniště pracovalo na plný výkon a regulace odběrů byla zajištěna zásobníkem tepla. Pouze u topenišť s plynulým přísunem biomasy a přívodem spalného vzduchu lze tepelný výkon do určité míry regulovat. Poměr množství pali­va a vzduchu musí být stále dodržován. Tam, kde se palivo přikládá v intervalech (obří balíky), není možné dobře zajistit větší rozsah regulace tepelného výkonu. Dalším problémem je vyšší podíl úletu popílku než u dřeva, což vyžaduje výstup­ní cyklony.

Pro plynulý a spolehlivý provoz kotle na slámu je nezbytné, aby:

Hlavní kotelny na spalování slámy v ČR

Obecní úřad                 Iromez, s.r.o.               Bystřická tepelná, s.r.o.

Deštná u Dačic Pod náspem 2005        Hornická 746

378 83                        393 01 Pelhřimov        593 01 Bystřice nad Pernštejnem

Zplyňování biomasy

Zplyňování biomasy je proces termochemické přeměny pevného materiálu na plyn, který se dále používá jako palivo nebo dále pro chemickou syntézu na výrobu metanolu. V porovnání s biochemickými reakcemi, je zplyňování rychlou reakcí, která nevyžaduje velká, investičně nákladná zařízení. Rozklad biomasy na plynné palivo je možný různými způsoby:

- Pyrolýza (zplyňování teplem) je rozklad, kdy se biomasa při nízkých teplotách rozkládá na dehet, olejová paliva a plyny (H2, CO) přiasném vzniku kyslíku.

- Zplyňování vzduchem je rozklad biomasy za přítomnosti vzduchu přidávaného v limitovaném množství do reaktoru. Při tomto způsobu se uvolňuje plyn s nízkou výhřevností (pod 8000 kJ.m-3).

- Zplyňování kyslíkem je rozklad biomasy, kdy se do reaktoru vhání kyslík. Tím jsou odstraněny nespalitelné složky. Získaný plyn má střední výhřevnost (8000-14000 kJ.m-3).

- Při zplyňování vodíkem dochází k přeměně biomasy pod tlakem ve vodíkovém prostředí. Vzniklý plyn má vysokou výhřevnost (nad 20000 kJ.m-3).

- Zplyňování vodní parou probíhá spolu s vháněným vzduchem. Vodní pára je vedena přes rozžhavené uhlí. Získaný plyn je středně výhřevný.

Metanolové kvašení

Sem patří výroba bioplynu, což je uměle vyvolaný anaerobní rozklad organického materiálu. Zemědělství vytváří velké množství organických odpadů, které anaerobní fermentace umožňuje nejen likvidovat ale také energeticky využívat. Pro výrobu bioplynu se dají využívat také městské odpady a komunální odpadní vody. Ze zemědělských odpadů se nejvíce využívají sláma, zbytky travin apod.

Alkoholové kvašení

Etanol vzniká alkoholovým kvašením cukrů. Výchozími surovinami jsou produkty obsahující cukr, škrob příp. celulózu. V poslední době roste zájem o získávání alkoholu ze surovin obsahujících celulózu. Celulóza se chemicky hydrolyzuje kyselinami nebo louhy za zvýšeného tlaku a teploty. Protože je tento způsob nákladný, hledají se nové možnosti jako např. využití hub štěpících celulózu (např. Trichoderma viride) nebo se zkoušejí termofilní kmeny Clostridií, kde se celulóza při teplotách 60-70 °C kvasí na etanol.
Etanol je vysoce hodnotné palivo pro spalovací motory. Jeho předností je ekologická čistota a antidetonační schopnosti . Nedostatkem etanolu jako paliva pro motory je jeho schopnost vázat vodu a působit tím korozi motoru, což je možné eliminovat přidáním antikorozních přípravků.

Další informace

http://www.tzb-info.cz/t.py?t=1&i=3

Aktuální ceny paliv a energií v České republice

http://biom.cz/index.shtml?x=154866

Sláma jako palivo - technické předpoklady a ekonomika

http://biom.cz/index.shtml?x=60243

Společné spalování biomasy a uhlí

http://www.biom.cz/index.shtml?x=129197

Biomasa pro energii a technické využití

http://www.biom.cz/index.shtml?x=97817

Problémy brzdící rozvoj energetického využívání fytomasy

http://www.biom.cz/index.shtml?x=71291

Spalování biomasy a tvorba PCDD/F

http://www.biom.cz/index.shtml?x=48545

Využití energie z biomasy

http://www.biom.cz/index.shtml?x=45739

Energetické využití biomasy - možnost omezení produkce skleníkových plynů

http://www.biom.cz/index.shtml?x=98415

Vývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen

http://www.biom.cz/index.shtml?x=48749

Kompostování biodegradabilních odpadů

http://www.stud.feec.vutbr.cz/~xrezac07/Kotel.htm.cs.ISO-8859-2

Řídící jednotka kotle pro spalování biomasy

http://www.energ.cz/index.phtml?page=/uspory/biomasa.html&polozka=0

Využití biomasy

http://www.i-ekis.cz/?page=biomasa

Energie z fytomasy

http://www.calla.ecn.cz/index.php3?path=energetika/seminare&inc=weger_nh.inc

Co je to vlastně biomasa?

Projekt EP 0960996457 Pěstování netradičních energetických a průmyslových rostlin
Ing. Zdeněk Strašil, CSc., VÚRV Praha

http://www.enviweb.cz/?secpart=obecne_archiv_ehdec_it_.

Vlasta Petříková:  Rostliny pro energetické účely

http://www.vuzt.cz/poraden/doporuc/ekonomik/kovarova/enerplod.htm

Projekt EP 9115 Výzkum vlivu využití půdy energetickými plodinami na ekonomiku zemědělského podniku

Nákladovost vybraných řemesel k provozování v rámci trvale udržitelného hospodářského rozvoje venkova

Zpracovatelé

Viz.  http://www.vukoz.cz/vuoz/daze.nsf

       Databáze obnovitelných zdrojů energie

Plodina

Kraj

Výrobce

WWW

Popis činnosti

Surovina

obiloviny

Jihočeský

Obecní Úřad

Deštná u Dačic

378 83

spalování slámy

fytomasa (sláma)

obiloviny

Vysočina

Iromez, s.r.o.,

Pod náspem 2005

393 01 Pelhřimov

spalování slámy

fytomasa

(sláma)

obiloviny

Vysočina

Bystřická tepelná, s.r.o,

Hornická 746

593 01 Bystřice nad Pernštejnem



spalování slámy

fytomasa

(sláma)


2. Fytomasa pro další účely

Využití ve stavebnictví

Lisováním vláken obilné slámy za vysokého tlaku a teploty ve speciálním tvářecím zařízení vzniká kompaktní výrobek ekopanel. Ten je ošetřen proti plísním a škůdcům. Pro dosažení požadované pevnosti je následně panel polepen recyklovaným papírem. Vytlačovaný nekonečný pás je poté formátován na požadované délky. Z takovýchto panelů je možno stavět řadu drobných i větších objektů jako jsou rodinné domky.

            Tradičně se sláma využívá k výrobě došků, je také vhodná  k zateplování budov. Jako krytina byly využívány i rostliny orobince či rákosu. Orobince lze využít i pro výrobu izolačního a vycpávkové a obalového materiálu a buničny. K tomuto účelu se hodí i další rostliny jako ozdobnice čínská či chrastice.

Využití v papírenství

Z obilné slámy je možné vyrábět vynikající papír. Celulóza ze slámy může být  použita při výrobě většiny druhů papíru jako náhrada celulózy z tvrdého dřeva. Tradiční produkty z papíru vyrobeného ze slámy zahrnují vlnitý karton z neodbarvené slámové celulózy a jemný tiskový a dopisní papír z odbarvené slámové celulózy.  Výnos celulózy ze slámy činí 45% a ze dřeva 55%.  Dobrým zdrojem celulózy je také např. rákos.  Pro výrobu speciálního papíru lze využít také šešule katránu (krambe).

Využití k pletení různých ozdob a pomůcek

Velké množství předmětů, které se v minulosti užívaly zejména v zemědělském prostředí, se pletlo z obilné slámy či stonků rákosu a orobince. Sláma sama o sobě však není příliš dobrým pletařským materiálem. Suché stéblo praská, má nepatrnou nosnost a také omezenou délku. Když se však jednotlivá stébla spojí ve svazek či copánek, získají na pevnosti. Slouží pro výrobu slaměných kruhů, klobouků a tašek a tradičně je využívána pro výrobu nejen vánočních ozdob a dekorací. Sušené rostliny např. světlice barvířské jsou vhodné pro suché vazby.  Slupky pohanka a špaldy jsou využívány jako plnidlo do polštářů. Čirok metlový pro výrobu košťat a kartáčůVrbové proutí pro výrobu košíků a dalších pomůcek.

Další perspektivní využití slámy

            Podle výzkumníků z Kansasu může pšeničná sláma nahradit některé petrochemikálie a plnidla používané při výrobě plastů. Pozitivním aspektem při použití pšeničné slámy jako plnidla je to že, teplota při výrobě může být snížena pod 400°C, čímž se snižují výrobní náklady. Pro stejné účely je ve fázi výzkumu je využití i slámy katránu habšského.

Využití v odpadovém hospodářství

Rostliny orobince či rákosu jsou v vhodné pro založení kořenových čistíren. Jiné rostliny jako např. amarant, komonici je možné využít při dekontaminaci půd.

Zpracovatelé

Plodina

Kraj

Výrobce

WWW

Popis činnosti

Surovina

obiloviny

Pardubický

Ekodesky Stramit, s.r.o.,

Jedousov

531 10 Přelouč

tel.:+420 466 972 421

fax: +420 466 972 602

www.ekopanely.cz

výroba ekopanelů

fytomasa

(sláma)

obiloviny

Královéhradecký

Sdružení lidových řemeslníků a výrobců

Tůmova 527

517 41 Kostelec nad Orlicí

tel.: +420 494 322 476

e-mail: seda@kovolitectvi.cz

www.czechfolkart.cz

registr lidových řemeslníků a výrobců obsahující kontakty na výrobce dekorativních předmětů ze slámy

fytomasa (sláma)