Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.)

Kopřiva dvoudomá je vytrvalá vstřícnolistá statná bylina, která je rozšířena v celém severním mírném pásmu kosmopoliticky a hojně vystupuje jako rostlina rumištní a na kulturních půdách sleduje vytrvale místa člověkem osídlená i dávno opuštěná, tvoří porosty v olšinách a lužních lesech, provází břehy, paseky, cesty a pastevní stanoviska až vysoko do hor (přes 2000m), rozlišujíc se v mnoho plemen stanovištních.

Patří do čeledi kopřivovité (Urticaceae). Rod Urtica zahrnuje asi 35 druhů, které rostou zejména v mírných pásmech. Latinské rodové jméno je odvozeno od latinského slova uro, které znamená pálit. Žahavost chlupů kopřivy způsobují zřejmě aminy acetylcholin, histamin a serotinin.

Rostlina je v půdě upevněna dlouhými, plazivými, žlutě zbarvenými oddenky. Lodyha je přímá, 40-150cm vysoká, nevětvená, nebo jen v horní části, výrazně čtyřhranná, chlupatá, vzácně olysalá. Listy jsou vstřícné, čepele široce vejčité až kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi srdčité.Okraje listů pilovité až zubaté. Palisty jsou kopinaté, celokrajné. Drobné květy jsou obvykle jednopohlavné, sestavené v hustých úžlabních květenstvích. Plody jsou vejčité nažky, až 1,2 mm dlouhé, matné, šedavé až světle hnědé.

Druh se rozmnožuje jak semeny (generativně), tak vegetativně. Generativní rozmnožování je závislé na opylení větrem, podle úspěšnosti se na rostlinách tvoří nažky, které jsou v půdě životné asi dva roky. Klíčí z hloubky 1,5-2 cm při minimální teplotě 6-8°C. běžné je však i vegetativní rozmnožování prostřednictvím částí podzemních výběžků, které se široce rozrůstají od mateřské rostliny, mohou vyrůst až o 50 cm za rok.

Květy jsou bledě zelené, samičí v dlouhých květenstvích, samčí v krátkých vzpřímených latách. Kvete od června do října.

Klíční rostliny a nové výhony se objevují v dubnu a květnu, rostliny kvetou od června do října až listopadu, plody dozrávají od července do pozdního podzimu.

Pohlavní rozmnožování je však méně časté pro obtížný způsob opylení (obvykle větrem) a nažky se na samičích rostlinách objevují řidčeji.

Kopřivám se nejlépe daří na půdách, které jsou bohaté na dusík a fosforečnany. Kopřiva má ráda slunce, případně i polostín. Má průměrné nároky na půdní vlhkost.

Nepotravinářské  využití

Kopřiva ve stoncích obsahuje poměrně dlouhá vlákna tvrdého lýka (hrubá přadná vlákna). Vlákna získaná ze stonku kopřivy jsou po zpracování velmi jemná, téměř bílá, dobře se barví a dobře sají vodu. Používala se podobně jako len nebo konopí v plátenictví, ale pravděpodobně mnohem méně. Kopřivy se k tomuto účelu dokonce i  pěstovaly a pevná a velice trvanlivá tkanina se jmenovala kopřivovina. Za 1. světové války se tato technologie opět obnovila - armády používaly uniformy nazývané kopřiváky. Vlákna kopřivy se používala podobně jako len nebo konopí k výrobě plátna. Využití plátna z kopřiv je dokonce doloženo již z XII. století, kdy se  v Nestorově letopise uvádí, že se z kopřivových vláken tkaly plachty lodí plavících se po Volze.

Po objevu nového způsobu technického zpracování vláken kopřiv se zdá, že se na obzoru objevila nová technická plodina. Brunšvický obchodník s látkami Heinrich Kranz z Lüchowa ve Wendlandu studoval technické vlastnosti čtyř druhů kopřiv. Hlavní zájem se však soustředil na kopřivu dvoudomou, jejíž vlákna již po celá staletí sloužila k výrobě látek. Pan Kranz již získal patent na technologii zpracování kopřiv, poskytující měkký, neškrábavý produkt. První pánské košile a ložní prádlo z tohoto materiálu se objevily na trhu již v polovině loňského roku. Během několika let se předpokládá rozšíření kopřivových plantáží na výměru asi 1000 ha s produkcí 9000 t, což by mělo po zpracování poskytnout 2,7 mil. metrů tkaniny.

List kopřivy je důležitou vývozní drogou. Kopřiva je známou surovinou k výrobě chlorofylu, z něhož se připravuje fytol, surovina pro syntézu vitamínu E a K. Přehled o nákupu sběrových drog u kopřivy dvoudomé (firma LEROS, s.r.o.):

DRUH

NÁKUP [t]

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

KOPŘIVA DVOUDOMÁ

9,6

9,8

9,0

10,1

10,2

8

11

Upotřebují se ve farmacii k přípravě galenik (odvar, léčivé čaje) a speciálních přípravků, dále k výrobě chlorofylu a beta-karotenu. Užívá se vnitřně jako mírné diureticum a haemostaticum.  Doporučuje se také jako déletrvající terapie při alergiích, při nečisté pokožce a při dně. Působí i snížení hladiny cukru v krvi, celkové posílení, stimulují krvetvorbu a užívá se k posílení střevní činnosti (mladé rostliny posílí peristaltiku, potlačí růst nežádoucí mikroflóry).

Chlorofyl listů má protizánětlivý a hojivý účinek, urychluje zcelování ran a regeneraci pokožky poškozené buď úrazem (popálení, poleptání, opaření), nebo nějakým chronickým procesem (proležení). Díku antiseptickému působení se kopřiva používá jako pomocný lék při zánětech dýchacích a močových cest. Zanedbatelný není ani poměrně vysoký obsah vitamínu C. Využití nachází také v kosmetice např. v péči o vlasy.

Listy obsahují až 1% chlorofylu, asi 15% minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, již výše uvedené aminy acetylcholin (asi 1%), histamin (asi 0,5%) a serotonin (asi 0,02%), sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B2 a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které "zastavují krvácení"), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.

Rostliny poskytují žluté a zelené barvivo. Poskytuje odstíny tmavé šedozelené barvy u vlny a krémové barvy u hedvábí Mořidlem je kamenec. Při použití kamence a vinného kamene jako mořidla se dosáhne zelenkavě žluté barvy. Při použití špetky železa  a mědi jako mořidla se dosáhne světle šedozelené barvy. Pro barvení se používá celá rostlina.  (BREMNESSOVÁ, 1994)

Technologie pěstování:

Roste v jakékoli půdě. Vysévá se na jaře. Množí se dělením oddenků na jaře.

Pěstování je zbytečné, neboť spotřebu drogy kryje planě rostoucí bylina. Pěstuje-li se přece k jiným účelům (pro vlákna), množí se semeny, která se vysévají do brázdy na počátku jara. Pak se převláčejí a převálcují. Vysévají se v řádky 40x 15 cm v řádce. Žádají lehkou půdu. Sběr je nepříjemný.

Sbírá se kvetoucí nať od června do září. Seřezává se nožem nebo srpem nebo nůžkami asi 10 cm nad zemí. Vybírají se zdravé a čerstvé rostliny a sbírají se nejlépe v rukavicích, poněvadž pálí. Někdy se sbírají jen listy (Folia urticae), kořeny (Radix urticae) a semeno (Semen urticae). Listy se získávají odrhováním natě a pečlivým odstraněním cizích příměsí, kořen vykopáním na podzim a semeno v době zralosti (srpen, září).

Suší se v tenkých vrstvách hned po sběru buď přirozeným teplem na stinných a vzdušných místech, nebo v sušárnách teplem umělým (60°C). Sušení musí probíhat rychle, aby byla zachována čerstvá barva drogy. Při sušení se rostliny co možná nepřevracejí. Poměr ztráty na váze při sušení je asi 5:1. Droga je bez pachu a má poněkud hořkou chuť. Uchovává se v dobře zavřených nádobách na suchých a vzdušných místech.

Škůdcem rostliny je  Peronospora urticae GASPARY, Puccinia caricis (SCH.) RIBERT., Erysiphe communis DE BY a Ramularia urticae GES. (na listech).

Ekonomika

Orientační variabilní náklady na vypěstování vlákna kopřivy dvoudomé– ( 1 ha) vypočteno dle Kavky a kol. (2003)

• délka vegetační doby dva roky, první rok sklizeň nadzemní hmoty 1 x, druhý 2 x

 

Rok

Pracovní operace

Variabilní náklady

Variabilní + fixní náklady stroje

1

Podmítka

264

435

Orba s hrubým urovnáním pozemku

652

1 130

Hnůj – 30 t

6 000

6 000

Hnůj – aplikace

1 445

2 040

Předseťová příprava

407

610

Osivo – 1 kg*

6 500

6 500

Setí

253

430

Válení

125

220

Vláčení plecími branami

247

410

Plečkování

229

380

Plečkování

229

380

Sečení

280

410

Obracení

141

210

Lisování suché hmoty

391

700

Odvoz a uložení balíků do skladu

428

856

2

Hnojivo – 250 kg NPK

2 083

2 083

Hnojivo – aplikace

100

160

Plečkování

229

380

Sečení

280

410

Obracení

141

210

Lisování suché hmoty

391

700

Odvoz a uložení balíků do skladu

428

856

Celkem

21 243

25 510


Ostatní fixní náklady (Kč.ha-1)

3 100

Náklady celkem (Kč)

28 610

Hlavní produkt – výnos (2 seče – kvalitní vlákno)

16 t.ha-1

 

Vedlejší produkt – výnos(1 seč -vlákno podřadné kvality)

3 t.ha-1

 

Poznámka: *cena stanovena úvahou (z výkupní ceny na drogu v roce 2004 a připočteny ostatní náklady spojené s produkcí osiva (čištění, balení,..))

Průměrné výkupní ceny kopřivy dvoudomé (na drogu):


VÝKUPNÍ CENY [Kč / kg]

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

KOPŘIVA DVOUDOMÁ

15

18

20

20

25

30

25

35

Další informace a použité zdroje:

BAYER, A.: Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší, IV. Botanika speciální. Nakladatelství ústředního nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, Praha, 1937, str. 493 - 495.

BLAŽEK, Z., KUČERA,M., HUBÍK, J.: Léčivé rostliny ve sběru a v kultuře. Zdravotnické nakladatelství, Praha, 1952, str. 239 - 240.

BREMNESSOVÁ, L.: Bylinář, Zdraví, krása a radost. FORTUNA PRINT, Praha,  1994, str. 286. ISBN 80-85873-00-1 

GRAU, J., JUNG, R., MÜNKER, B.: Bobulovité, užitkové a léčivé rostliny. IKAR, Praha, 1996.

HEJNÝ, S., a kol.: Rostliny vod a pobřeží. East West Publishing Company, East West Publishing, Praha, 2000, 111 s.

JANČA, J., ZENTRICH, J.A: Herbář léčivých rostlin, 2. DÍL, INTERNET, 2004.

KORBELÁŘ, J., ENDRIS, Z.: Naše rostliny - lékařství. AVICENUM, ZDRAVOTNICKÉ NAKLADATELSTVÍ, Praha, 1981, 206 s.

KREJČA, L., VOLÁK, J.: Rostliny pro zdraví. AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, S.R.O., 1999, s. 164 -165. 

LHOTSKÁ, M.,  KROPÁČ, Z.,  MAGET J.: Kapesní atlas semen, plodů a klíčních rostlin. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984, str. 140-141.

MIKULKA, J., a kol.: Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. Farmář – zemědělské listy, 1999, str. 53 - 132.

MOUDRÝ, J., STRAŠIL, Z.: Pěstování alternativních plodin (učební texty). Jihočeská univerzita, České Budějovice, 1999, str. 6 - 7.

PAMUKOV, D., ACHTARDŽIEV, CH.: Prírodna lekáreň. Slovak edition, PRIRODA, 1986, str.124 - 125. 

ŠIKULA, J., ZUBRICKÝ, J.: Veterinární botanika a pícninářství. Státní zemědělské nakladatelství,ve spolupráci s Ústavem vědecko-technických informací v Praze, 1964, 315 s.

THEISS P., THEISSOVÁ, B.: Zdravější život s léčivými bylinami, Rádce moderní rodiny. Natur produkt,  Printo, Ostrava, 1992, str. 61 – 64. 

VILÍMEK, L.: Urtica, čili kopřivové vyprávění. INTERNET, REGIONALIST, 2005.

VRZALOVÁ, J., FRIC, V.: Rostlinná výroba – IV (Přadné plodiny, chmel). VŠZ v Praze, VŠZ v Brně, JČU v ČB, Vysoká škola polnohospodárska v Nitre, 1994.

http://www.stoffkontor-ag.de/

Postup pro pěstování a zpracování kopřiv na vlákna